Advent a vánoční svátky jsou jedním z nejkrásnějších období pro dekorování. A není nad půvabnější ozdoby, než ty, které vytvořila sama příroda. Alespoň pro nás to platí. Od té doby, co žijeme v domku v malé obci, se těším z toho, co si přinesu z procházek lesem, schovávám si šišky, zajímavě kroucené větvičky, ořechy a listy.
Dlouho dopředu mi v hlavě vzniká a postupně narůstá koncept, který pak intenzivně ladím několik dní. Často je to o improvizaci a momentální náladě a výsledek se také často liší od původní představy.
Nespornou výhodou života v zahradě je, že mám vše přírodní v podstatě po ruce: větvičky, šišky a tak když mi něco schází, nebo potřebuji nutně něco vyměnit, stačí vyjít ven a vybrat si.
Nejsem komerční typ a ráda věci recykluji, když snesu z půdy krabice s mými poklady, nestačím se divit, kolik toho už mám a že není nutné nakupovat cokoliv nového, stačí dekorace použít každý rok jinak, originálně.
Venkovní dekorování musí odolat i náročným povětrnostním podmínkám
Terasa mi dala novou možnost (oproti bytu) jak se dále realizovat. Z původní chaty nám zbylo velké množství starého dřeva a prken, takže vesele recyklujeme. První rok jsme vyrobili milého soba, hlavně kvůli dceři, loni přibyl stromeček. No tedy spíše strom, původně jsem totiž myslela na zhruba polovičního. No a letos? Ano, zatoužila jsem po betlému!
Do těchto projektů aktivně zapojuji i svého muže…role máme samozřejmě rozděleny férově, zatím co já jsem projektant a kreativec, on je konstruktér a konzultant. Závěrečné ladění je vedeno za veselého brebentění naší dcery, které také nemohu odepřít svůj poctivý podíl.
Kdyby ještě žil můj dědeček, vyřezal by krásné figurky z lipového dřeva on, ale našla jsem opravdu povedené na webu Čisté dřevo. Jsou ručně vyřezány a velikostí přesně splnily mou představu. Pustili jsme se tedy do výroby přístřešku a to tak, aby ideálně doplnil náš obrovský strom.
Stačilo několik prken, krátká kompletace, broušení a je to hotovo. Doladění celkové kompozice už byla zábava. Spousta zelených větviček dala vyniknout čistému dřevu postaviček. Betlémských hvězd je tu více a jsou ze stejného e-shopu. Jako podium posloužila kulatina ze stromu. Jemná světýlka pomohla atmosféru betléma podtrhnout, okolo Ježíška vznikla aura a svítí i samotná stříška. Stromek v pozadí jsem našla v krabici s poklady.
Musím přiznat, že letošní tvoření na pozadí zasněžené zahrady bylo obzvlášť kouzelné a mělo úplně jinou náladu než v loňském roce.
Tahle kompozice je otočená směrem k domu a to i z toho důvodu, aby dovnitř betlému nesněžilo. Toužila jsem ale po dalších dekoracích i z druhé strany, čili té, která je vidět při příchodu k domu.
Na vstupní dveře jsem letos namísto klasického věnce vytvořila kompozici z větviček. Použité jsou borovicové, smrkové a tři ze zlatého cypřiše. Pak už stačilo přidat cokoliv, co vydrží bez vody, krásný i po uschnutí je eukalyptus, také jsem měla z léta schované pěkné makovice. Na konec přišlo zlaté borůvčí z loňska, mosazné zvonky, mašle a světýlka. Čerstvé větvičky mám z naší zahrady, pokaždé když projdete dveřmi, úžasně to zavoní a že to bývá celkem často. Naše dvě kočičky stále testují, zda už venku náhodou není jaro a protože to po 5 minutách vzdají a míní se zase doma ohřát, mohu se i já kochat naší výzdobou a trochu si pokaždé přivonět.
Nápady na další dekorace už vznikaly tak nějak samy, kovový kruh jsem dostala od kamarádky už před lety a napadlo mě vyplnit jím volný prostor nad naší paletovou pohovkou, jeho průměr je totiž opravdu velký, opět jsou zde využity větvičky borovice, stříbrného smrku, cypriše a také eukalyptus, nebo zlatá travina. Přidala jsem můj oblíbený symbol – několik hvězdiček, jak do kruhu, tak vedle něj.
S přírodními dekoracemi ráda sem tam kombinuji zlatý lesk, kterého nemusí být mnoho, ale ve společnosti přírodních barev skvěle vynikne.
Nad vstupní dveře jsem zavěsila větev, která není vidět, je celá zakrytá dalšími větvičkami a šiškami, dvě mašle na koncích jsou vyrobeny z pytloviny a zlaté stuhy. Některé šišky mám už roky, není nutné se jich po Vánocích zbavovat, vydrží dlouho a na jejich sbírání mám pěkné vzpomínky.
Vánoce uvnitř domu
Dekorace uvnitř domu by byly na další, velmi dlouhý článek. Většinou je přidávám postupně, jejich instalace se odvíjí podle toho, jak stíhám umývat okna a podle toho, co vše vytvoří dcera Amálka, protože i její tvorba je důležitá.
Okno u jídelního stolu je jedním z nejoblíbenějších míst, setkáváme se zde všichni a tak je to i tradiční místo pro umístění adventních svíček. První adventní neděle je již tento týden a tak byla jeho příprava v plánu. Každý rok je to jiné, a proto mě to tak baví, i když se přiznám, že se úplně nedržím tradic. Tentokrát jsem objevila v kredenci starší dřevěný podnos, který jsem malinko upravila nátěrem a patinováním. Aranžovací hmota se postará o zásobení živých dekorací vodou – balím jí do potravinářské folie, aby se voda udržela co nejdéle. Následuje další kreativní proces, další větvičky, tentokrát menší velikosti. A i když jsem původně zamýšlela doladit podnos šiškami a skořicí, nakonec jsem sáhla po těchto bodláčcích, které jsem si opatřila u nás v květinářství. Ta pichlavá modrá nádhera mě nepřestane nikdy fascinovat. Modrá je naše barva a tak bodláčky zvítězily a nelituji.
Staré andělské zvonění je vzpomínkou na dětství a dřevěné svícny provázejí naší domácnost už několik let, tentokrát dostaly něžnou, opět přírodní sukýnku. Zlatá barva nesmí chybět – jsou to kvalitní české svíčky.
Inspirace je na internetu nekonečně mnoho…ale někdy stačí prohledat skříňky a šuplíky, vyjít ven do přírody a pak již nechat fantazii jen tak tvořit.
Tvořivou inspiraci a báječné svátky přeji všem!
