Místnost, která bývá mnohdy opomíjená, a přitom je velmi důležitá, vítá nás a loučí se s námi každý den. Předsíň je místo, kterému bychom měli věnovat stejnou pozornost, jako ostatním místnostem v bytě či domě.
NEVÝHODY CHODEB
Problém bývá často v tom, že se jedná o vcelku malou místnost, do které se musí vměstnat spoustu věcí, a ještě k tomu v ní bývá mnoho dveří. I přesto by tato místnost měla být zařízena jak prakticky, tak stylově. Nebojte se originálních řešení, namísto klasických vestavěných skříní.
STANOVTE SI VŠE PŘEDEM
U této předsíně byla koncepce daná už od začátku, měla ladit s celkovým zařízením bytu. Jedná se o nízký cihlový bytový dům. Byt je celý zařízen spíše v rustikálním stylu, s využitím přírodních materiálů. V předsíni jsou mimo vstupních dveří, další troje dveře vedoucí do hlavního prostoru bytu – obývacího pokoje s kuchyní, koupelny a toalety.
Při rekonstrukci bytu byly dveře do obývacího pokoje zvoleny záměrně prosklené, aby do předsíně mířilo alespoň trochu denního světla.
Předsíň se řešila až jako úplně poslední místnost – prostě na ní nezbyly peníze ani energie, po náročné celkové rekonstrukci bytu. Dlouhou dobu tu byl provizorní otevřený regál na boty se zástěnou z látky, stojací věšák na kabáty a staré zrcadlo po renovaci. Chybělo hlavní světlo. Výmalba, která měla být původně béžová, chytla spíše do růžova.
Bylo potřeba předsíň vyřešit, ideálně bez náročných úprav a finančně nákladných řešení.
RENOVACE STARŠÍCH KOUSKŮ SE VYPLATÍ
Bylo potřeba mít velký botník, nikde jinde v bytě na ně není místo a bylo od začátku jasné, že botník bude tentokrát uzavřený. Do původního regálu se prášilo, nyní jsou boty prakticky uloženy ve dřevěné skříni. Ta má hloubku tak akorát, aby se vešla do výklenku.
Původně to byla velmi stará a poničená knihovna, s rozbitými skleněnými výplněmi. I přes původní obavy jsem se rozhodla ji zrenovovat. Větrání botníku je vyřešeno průduchem ve spodní části, zakrytým mosazným sítem. Nové dveřní výplně mi vyrobil šikovný truhlář na míru. Ze starého kousku, který málem skončil na skládce, vznikl velký prostorný botník v barvě slonové kosti.
Další úložný prostor nabízí stěna se zrcadlem a menším botníkem v lavici. Tu mi vyrobil truhlář na míru dle mého návrhu, stěnu jsem si sama natřela shodnou barvou, která je použita na zrenovované knihovně. Namísto klasického zrcadla jsem nechala vyrobit zrcadlo s fasetou, protože se k tomuto stylu nábytku více hodí. Mosazné věšáky pojmou v případě vetší návštěvy všechny svrchníky.
Dalším kouskem, který prošel renovací a na který jsem patřičně hrdá, je stará hodinová skříňka. Ta nyní slouží jako schránka pro klíče. Je to krásný kousek s fasetovým sklem zasazeným do mosazné mřížky. Skříňku jsem uvnitř natřela tónovaným voskem a zvenku opět barvou v odstínu slonové kosti.
VÝMALBA
Předsíň je vymalovaná v neutrálních barvách, jednak proto, že sem neproudí mnoho denního světla, ale také proto, aby byla barevně neutrální. Zvolila jsem odstín café latté a tmavší odstín hnědé, na které krásně vyniknou světlé kusy nábytku.
SVÍTIDLA
Při rekonstrukci bylo vhodně počítáno s tím, že v předsíni bude umístěno zrcadlo, a proto byl vyveden kabel na přídavné světlo přímo ve zdi. Využila jsem jej tedy pro nástěnnou lampičku v mosazné barvě, která míří směrem dolů na zrcadlo a botník.
Hlavní světlo jsem hledala dlouho, až jsem narazila na zajímavý kousek ve tvaru hvězdy, který měla ve svém domě slavná malířka Frida Kahlo. Jedná o svítidlo vyráběné v Mexiku. Nebylo snadné jej sehnat, ale vyplatilo se, a tak se světlo rázem stalo takovým malým uměleckým dílem.
DOPLŇKY
Možná by se zdálo, že v malé předsíni není pro doplňky mnoho prostoru, ale neodolala jsem, abych tuto místnost nedoplnila několika originálními kousky.
Pod skříňku na klíče jsem umístila starožitnou mosaznou bandasku, která slouží jako držák na deštníky. Nesmí chybět lžíce na obouvání bot, opět se jedná o starší kousek z mosazi.
Nad dveře jsem umístila starou řezbu, která se už nikomu nehodila, a přitom byla stále krásná, ačkoliv již není kompletní, stačilo jí vyčistit a navoskovat.
Ramínko je staré, vyráběl ho ještě můj dědeček, a tak odhadem bude mít takových 50 let, možná víc, a i když je vrchní část rezavá, pořád drží skvěle pohromadě a já ho prostě nemůžu vyhodit, protože je to poctivá ruční práce.
Vonný difuzér nejenom dobře vypadá, stačí otočit tyčinky namočenou stranou vzhůru a po chvilce se celou předsíní line jemná vůně.
Bylo by zřejmě daleko méně pracné nechat vyrobit klasickou předsíňovou stěnu a využít tak celý prostor výklenku, musím ale přiznat, že taková předsíň by mě nebavila, ke starým věcem mám vřelý vztah a hodiny práce na renovaci nábytku se zúročí, každý den když je používám si říkám, že to za to stálo.
