Pro naši dceru Amálku jsem potřebovala dívčí noční stolek 🙂 a protože mám slabost pro staré věci, začala jsem hledat v inzerátech „ten pravý“. Moje představa byla najít zajímavý, masivní kousek v netradičním tvaru, spíš širší a nižší než vysoký a úzký. Prostě tak, aby pasoval k její posteli.
Tento mi padl do oka hned, navíc byl k vyzvednutí kousek za Prahou a za skvělou cenu…
A tak byl stolek můj 😉
Povrch stolku vyvedený ve fládru byl velmi poškrábaný, což mi příliš nevadilo, stejně jsem plánovala jej přetřít. Jinak byl pevný, pouze sem tam dírka od červotoče.
Před samotným broušením jsem odmontovala veškeré kování, úchytky a také dvířka.
Brousila jsem bruskou s brusným papírem č. 60, který je velmi hrubý, ale bylo to potřeba, aby šla silná vrstva laku rychle dolů. Pak stačilo ručně dohladit č. 120. Broušení je dobré si rozfázovat, bolí z něj ruce a já jsem to zvládla po troškách za 1 víkend. Spodní zadní lišta se uvolnila, připevnila jsem jí tedy novým hřebíčkem a ještě zalepila polyuretanovým lepidlem na dřevo. Uvnitř na spodní polici bylo několik dírek, ty jsem zatmelila plnícím tmelem a pak přebrousila.
Stolek jsem vydrhla mýdlovou vodou a pořádně opláchla hadicí přímo na zahradě. Dřevěný nábytek se nesmí máčet příliš dlouho, pak jsem jej dala vysušit na sluníčko.
Na řadu přišly dva nátěry lignofixem, který ochrání dřevo před dřevokazným hmyzem a houbami. Po zaschnutí je stolek připraven na samotné natírání.
Použila jsem barvu Balakryl satin bílou, která má velmi příjemný povrch a je opravdu jasně sněhobílá. Natírala jsem válečkem a malým štětcem v místech, kam se váleček nedostane. Mezi každou vrstvou barvy je potřeba materiál znovu přebrousit, stačí např. brusný papír č. 200, odstranit prach a nanést další vrstvu. Stolek má celkem 3 vrstvy barvy.
Připevnila jsem dvířka a nové úchytky. Ty původní se mi moc líbily, ráda bych je také zrenovovala, bohužel se ale jedná o zažloutlý plast, tak uvidím, co se mi s nimi podaří udělat 😉
Jemnou patinu jsem docílila mírným vybroušením barvy na místech, kde se očekává opotřebení.
Na stolek jsem vymyslela šikovnou vychytávku – zespodu jsem připevnila průhledná otočná kolečka. Jejich výšku jsem zvolila tak, aby nebyly vidět, ale aby se dalo s nábytkem snadno manipulovat. Amálčina postel má výsuvnou druhou postel a takto se dá se stolkem jednoduše „odjet“ jinam, zvládne to hravě sama 😉
Bohužel, jakmile zjistila, jak snadno se s ním jezdí, stal se z něj dopravní prostředek pro plyšáky… 🙂
